Předjaří je tu a Netuševa konečně taky

Předjaří je vlastně stále, třeba i hned po jaří. Netuševa je stále také, ale stále jinde, tedy téměř stále jinde. Nestěhuje se, ale pohybuje se. Současně se ale snaží být stále na místě a pracovat ve všech možných směrech. Za tu celkem dlouhou dobu Netuševiny nepřítomnosti na blogu se odehrálo docela dost různých událostí. Zřejmě je Netuševa více rozvine v jednotlivých stránkách, nicméně hrubý nástřel není od věci. Odehrála se premiéra nové divadelní hry Dopis poslaný poštou, odehrála se opět nějaká tvorba ručních prací, odehrála se také tvorba hudební. V Netuševině hlavě se odehrál nápad naučit se velmi jednoduše kreslit, alespoň tak, aby byla schopna zachytit případný nápad, aby nezapad. O čem se zapomnělo informovat už v přezdimí bylo Netuševo přispívání do e-magazínu sporými texty na různá témata, takže se o tom informuje zmiňuje teď a dále se to rozvede zase někdy někde. Času je málo a tlačí a tlačí, takže Netuševa končí tady na hlavní straně a pokusí se ..... pokusí se....

Hezké dny sváteční

Netuševa sice není nejintenzivnějším bloggerem, ale má špetičku citu pro všechny, co mají chuť zabrousit k ní na přečtěnou. Neví, čím to může být, ale zdá se jí, že letošní svátky nejsou šílené, kýčovité, uhoněné, nákupní. Třeba někteří přišli na to, že to za to nestojí, třeba je důležitější pečení a zdobení a klid a pohoda. Snad, doufá Netuševa.
Netuševa by nejraději chtěla popřát všem něco neotřelého, originálního, vřelého, od srdce. Od srdce by určitě něco měla, vřelého by to taky určitě bylo, jen neví, zda to bude originální. Ale to je vlastně jedno, neboť, snažila-li by se Netuševa jen o to, bylo by to uhoněné, šílené, možná i kýčovité a snaživé a o to přece nejde.
Mějte krásné svátky! Užijte si cukroví, užijte si rodinu, užijte se dny volna, užijte si vše, na co máte chuť!
Netuševa

Netuševo, Netuševo

Netuševo jedna zahálečná! Jak dlouho jsi tady nebyla? Máš tolik čtenářů a ty se jim odvděčíš takovou lhostejností!
Je možné, že Netuševa zahálí. Určitě zahálí na svém blogu. Určitě ale nezahálí mimo něj, u svého pracovního stolu, u svého šicího stroje, u pletacích jehlic a u jehel a bavlnek a taky nezahálí v divadle. Celkem se činí ovšem všude možně, jen ne na blogu. Stále zkouší nově připravovanou hru Dopis poslaný poštou v Divadle Kámen. Odehrála jedno starší, leč velmi zajímavé představení Deus ex offo, rovněž v DK. Zkouší také doma, s kamarádem Járou a jeho dcerkou Emou, zkouší zpívat a pracovat s looprem. Zkoušky s Markem v dekadentní zkušebně na Holečkově stagnují. Marek cestuje a Netuševa se léčí, zařizuje, rekonstruuje a tak podobně.
Co nového Neuševu čeká, na co by ráda pozvala nebo co by ráda ukázala, se čtenáři dovědí v dalších rubrikách.
Tvořivosti a tvořivosti zdar!

PS: Netuševa dluží odpověď své přítelkyni Retuševě na jejím blogu http://vonhinterdorf.blogspot.cz/ ...

Zase jednou do Francie

Zase jednou vytáhla Netuševa paty z domu. Paty z milované domoviny. Sbalila pár věcí a vyrazila do Francie. Na jih Francie, tam jak se jezdí všichni cizinci koupat a užívat si léto. Tam, jak se taky pěstuje vinná réva, olivy, fíky a jak se tam jezdí hodně pomalu. Obyčejně tam Netuševa jezdí v létě, kdy slunce žhne vše živé. Tentokrát se trefila do skutečně podzimního času. Od moře přitáhl silný slaný vítr a když se spustil lehounký jehličkový deštík, začali ho lidé nazývat průtrží mračen. Tak moc tam zdejší nejsou zvyklí na silný déšť středního podnebného pásu.

Zase jednou Netuševa ochutnala sladkou croissantovou snídani, náramně se přepila kávy, setkala se s několika alžírsko marokánskými přáteli a provětrala kostru mezi vinicemi Languedocu. Nepotkala nikoho, kdo by se mračil a naučila se pár nových slov jako např. Ronfler, levure a bon homme de neige.  

Do podzimu

Pomalu ale jistě se Netuševa zbavuje přebytku vypěstovaných jablek. Zužitkuje téměř vše, co jabklo nabízí od slupky po ohryzek. Začalo to přesnídávkou, přešlo to závinem, přes žemlovku až ke kompotu a jablečné šťávě. Z velké hlavy a starostí o to, aby některé z jablek nepřišly na zmar (bohužel některé přišly), jí zbyla malá dušika z toho, že jablečným dnům je odzvoněno. Tak moc si na to zvykla a byla vděčná, že na nějakou dobu nemusela řešit přísun kvalitního čerstvého ovoce, či nakupování ovocných šťáv. Poslední dny už je mimořádně podzimní vzduch, až se člověk musí rozmýšlet, zda jít či nejít ven. Nostalgie z celkem vydařeného léta visí na krku jako seznam domácích úkolů. Nezbylo než si otevřít láhev jakéhokoliv vína a užívat si nějakých fialových aster, než docela uvadnou.