Do podzimu

Pomalu ale jistě se Netuševa zbavuje přebytku vypěstovaných jablek. Zužitkuje téměř vše, co jabklo nabízí od slupky po ohryzek. Začalo to přesnídávkou, přešlo to závinem, přes žemlovku až ke kompotu a jablečné šťávě. Z velké hlavy a starostí o to, aby některé z jablek nepřišly na zmar (bohužel některé přišly), jí zbyla malá dušika z toho, že jablečným dnům je odzvoněno. Tak moc si na to zvykla a byla vděčná, že na nějakou dobu nemusela řešit přísun kvalitního čerstvého ovoce, či nakupování ovocných šťáv. Poslední dny už je mimořádně podzimní vzduch, až se člověk musí rozmýšlet, zda jít či nejít ven. Nostalgie z celkem vydařeného léta visí na krku jako seznam domácích úkolů. Nezbylo než si otevřít láhev jakéhokoliv vína a užívat si nějakých fialových aster, než docela uvadnou. 

Derniéra Zvěstování Bohunce

V divadle Kámen, jehož jsem členkou, se 30.10.2014 odehraje derniéra jedné z mnoha mnoha her. Já se hry neúčastním, leč každému ji směle doporučím, neb je naprosto přijatelná, vtipná a taky ještě jednou přijatelná. Více viz Co a jak se Netuševě...

Je s podivem, jak je dneska venku krásně! Slunce svítí tak, že se Netuševě lesknout nitě a není schopna rovně zapošít lem u strakaté halenky. Ale také není daleko konci, jen ještě neví, jak to bude vypadat, takže se možná brzy ocitne opět na začátku. Taky by ráda pletla ten třetí polštář, neb už to má vyzkoušené, ale připadá jí, že pletení je záležitostí spíše zimní nebo pochmurnou nebo deštivou. Pravděpodobně to odloží na jindy. Stejně má dnes plnou hlavu haleny a taky plnou hlavu divadla, neboť ji čeká její první hraní ve hře Mamut mamut a i přes vydatné zkoušky v době těhotenství se obává nejistoty, kterážto je hlavním původcem chyb, překlepů, přeřeků a různých takových divadelních neduhů. Včera si na večerní zkoušce potvrdila, že s Retuševou skutečně nesdílí stejné velikosti oděvů. K šedé elegantní halence bude potřebovat černé elegantní prádlo, aby mohla bez ostychu nalévat vědecký nápoj z perfektně vyčištěné laboratorní odměrky.

Dopis Retuševě

Retuševo,

Opět jsem dnes vstala poměrně brzo, i přes to, že jsem do půlnoci připravovala kousek strakaté halenky na olemování a podařilo se mi zdárně rozstříhat meruňkové tílko na háčkování. Tyto do kola se opakující debaty s Tebou, zdají se být celkem plodné, i když jejich téma nevztahuje se na nasbíranou inspiraci. Víš, jaké to je, když pářeš svetr a současně máš tu výsostnou možnost si postěžovat někomu párajíce-blízkému, že se ti zasekla nit! Sama to znáš, nepohrdneš tím a určitě uznáš, že to v mozku vyvolává euforii blízkou užití některých omamných látek.  Z toho potom ždímu sílu a chuť na nové pletení, kteréžto budu moci zdárně někdy třeba rozpárat nebo někomu darovat nebo se o to s někým, třeba s Tebou, podělit.

Děkuji a zdravím do žižkovských kopců

Netuševa