úterý 14. října 2014

Dopis Retuševě



Retuševo,
Opět jsem dnes vstala poměrně brzo, i přes to, že jsem do půlnoci připravovala kousek strakaté halenky na olemování a podařilo se mi zdárně rozstříhat meruňkové tílko na háčkování. Tyto do kola se opakující debaty s Tebou, zdají se být celkem plodné, i když jejich téma nevztahuje se na nasbíranou inspiraci. Víš, jaké to je, když pářeš svetr a současně máš tu výsostnou možnost si postěžovat někomu párajíce-blízkému, že se ti zasekla nit! Sama to znáš, nepohrdneš tím a určitě uznáš, že to v mozku vyvolává euforii blízkou užití některých omamných látek.  Z toho potom ždímu sílu a chuť na nové pletení, kteréžto budu moci zdárně někdy třeba rozpárat nebo někomu darovat nebo se o to s někým, třeba s Tebou, podělit.
Děkuji a zdravím do žižkovských kopců
Netuševa

1 komentář:

  1. Milá Netuševo,
    Mně je párání s tebou radostí.. Můj občas spletitě spletený život je párání plný a nítě se sekají se železnou pravidelností. A když člověk může plést, rozplétat či párat s omamně inspirativním parťákem, je i ta zaseklá nit vlastně radostí. Budu se těšit na další tvorbu, ať už šití nebo orbu.

    Plodným debatám zdar!

    Z Essenu zdraví

    Retuševa

    OdpovědětVymazat